Hráli jsme spoustu her pro PlayStation VR2. Tyhle by neměly ujít vaší pozornosti
Malé i velké zážitky ve virtuální realitě
Genesis Alpha One – recenze
Do rukou dostanete kosmickou loď, kterou si od základů vybudujete. Pak se budete muset postarat o přežití lidstva tím, že začnete navštěvovat cizí planety, těžit suroviny a bojovat s mimozemskými civilizacemi. Alespoň tak tedy zní sliby vývojářů z Radiation Blue, kterým se však ze zajímavé premisy nepovedlo v Genesis Alpha One vydolovat dobrou hru.
Deep Sky Derelicts – recenze „vesmírného Darkest Dungeonu“
Co jsme ochotní hrám prominout a tolerovat? A kolikrát nás může bavit to stejné stále dokola? Při hraní krásně stylizované vesmírné tahovky s kartičkami Deep Sky Derelicts jsem se pořád vracel ke stejné myšlence. Neměl by se už konečně někdo odhodlat a dát vývojářům jasně najevo, že roguelike je sice skvělá věc, ale ne za každou cenu?
Downward Spiral: Horus Station – recenze
Virtuální realita navzdory dřívějším optimistickým předpovědím spíše skomírá. Poměrně slibně vypadal Fallout VR nebo Resident Evil 7 VR, žádná z těchto her však nepřekročila svůj stín. To znamená, že takový ten klíčový titul, který by ke koupi VR vybavení přiměl i docela obyčejné lidi, nejen technické nerdy, stále ještě chybí. Downward Spiral: Horus Station je další z her, která by to mohla změnit. I ona však od začátku nabízí dva módy – s VR brýlemi a bez VR brýlí. A tak na sebe v podstatě hned vysype, že ambicemi změnit situaci nehýří.
Everspace - recenze
Galaxie je zdevastována válkou mezi Kolonialisty a Okkary. Ve všech systémech vidíte jen spoušť, volně plující vraky a zbytky stran konfliktu válčící o to málo, co je ještě k dispozici. Do toho všeho vstupuje hlavní hrdina se svojí vesmírnou kocábkou, ztrátou paměti a kousavou AI. Dokážete se prostřílet až na samý konec a odhalit pravdu skrytou na pozadí hodin chytlavé zábavy?
House of the Dying Sun - recenze
Bláznivá nebeská show House of the Dying Sun vrací žánr vesmírných simulátorů k jeho kořenům. Soustředí se výhradně na akci a dokazuje tak, že v jednoduchosti je síla. K jednostranně zaměřené hratelnosti se však pojí i velmi skromný obsah. Krátká kampaň a málo dodatečných bonusů neslibují zábavu na dlouho. Hra je jako dietní svačina, po které se rychle vrátí hlad.
No Man's Sky - recenze
Megalomanský vesmírný projekt No Man's Sky bral dech již od prvních prezentací. Z představy možností nekonečného vesmíru se nejednomu fandovi sci-fi točila hlava a pro mnoho z nich bylo oznámení podobné hry doslova splněným snem. Zároveň ale bylo často slyšet obavy z toho, aby se autorům ze studia Hello Games povedlo jedinečný koncept také naplnit nějakým zajímavým obsahem a hratelností. Pravdu měly bohužel do jisté míry oba tábory.
Adrift - recenze
Vesmír je nádherný, ale zároveň nebezpečný a kupodivu i nudný, jak naznačuje "simulátor stavu beztíže" Adrift. Objevíte v něm netušenou krásu Země při pohledu z oběžné dráhy, ale budete bojovat s ustavičným nedostatkem kyslíku a bohužel i s absencí zábavy. Vývojáři se totiž natolik vyčerpali tvorbou skvělé virtuální reality, že kromě grafiky se už jejich hra nemá čím pochlubit. Adrift je technologické demo bez duše.
